Úroda z Květinčiny zahrádky

… se vaří voda. Předpokládám, že odhalení Ratha je jenom pověstná špička ledovce, která úplnou náhodou vyplula na povrch. Po ostudách Zelených, aférách „Veverek“, nerealističnosti a nabubřelosti Socanů a úlisnosti Ptáků i s jejich „stranickým“ pozdravem JSI JEDNIČKA (se na ně podívejte, jak všichni vypadají…) už vážně nevím, koho příště volit. Asi zase zkusím Lidovce, třeba se tam konečně dostanou. Ti ještě nic neposrali. Komunisti budou poslední štace, ale pořád lepší než předchozí vyjmenovaná čtyřka, fakt! Člověk ale nad tím radši nesmí moc přemýšlet, jinak by se musel hanbou propadnout i s celou republikou. Nejmíň do Západního Německa, jak se křižovala Kelišová. Na tohle je krátké i Klausovo kradení propisek…

Jediné štěstí Čechů teď je, že si ze všeho umíme udělat poměrně rychle inteligentní legraci! Nemůžu si proto odpustit tento „Rathův raný sběr“ ;-)

Blbé počasí = zima a žádné slunce = blbá nálada už od probuzení = žádný elán a motivace vylézt z postele. Sere mě to ještě víc jak včera! A už je středa, čas utíká… :-/

Jestli já nejsem kus krávy, říkala jsem si, když jsem šla spát. Po dočtení knížky. Tentokrát ještě o hodinu později než předchozího dne… O PŮL ČTVRTÉ!!!

Bylo nebylo, před čtrnácti dny, sotva jsem se vrátila z nemocnice, hotové léto. Na slunku se mi tenkrát točila hlava, takže bylo nemyslitelné se před dovolenou předopálit. Kde je tohle počasí teď, když jsem fit a těšila jsem se?! To není fér…! A navíc potřebuju šmirglovat auto!

Sobota a neděle dohromady... Celkem "nuda víkend", ale co by člověk chtěl, když má víkend už tři týdny v kuse...

Panička-holčička konečně dostala vycházky, tak jsem mohl jít na vycházku i já. Nejkratší cesta vedla na pole, které mezitím stihlo obrůst vysokou jatelinou. A potom jsme potkali ve větrolamu ještě rodinku s přátelskou laxní fenkou zlatého retrívra, které jsem drze zvedl před čumákem nohu a snažil se ji drze počůrat. Páníček tvrdí, že jsem chtěl, aby mi ho vykouřila. Ještě že nebyla akční a nerafla mě za to! ;-D

Zas pár fotek ze dvora.

Dneska jsem potkala pár zajímavých úryvků textů, o které se chci podělit…

Aneb od kontroly ke kontrole Jiřinka se koulí, na dobroty zakázané smutně oči poulí… :-D

Jednou za čas tam jedu a vrátím se úplně hotová. Už se neskutečně těším, až nastoupím po nemoci do práce a začnu 21. května rovnou školením tady!!! :-/ Dneska to aspoň bylo trochu užitečné a BB překvapilo nádherně vonícími a kvetoucími akáty pod Petrovem…

Kdy jindy by panička měla tolik času s focením psa, stahováním, upravováním, zmenšováním, nahráváním, kopírováním a popisováním fotek jako když je na neschopence... ;-) Tak si toho užijte, protože možná jsou to na dlouho zas poslední fotky!

Jeden z mých statusů z minulého týdne, který ale dobře vystihl dnešní den. A taky „na balkóně mi to vyhovuje“, „doma mi to vyhovuje“, „u netu mi to vyhovuje“… No nechce se mi zítra ani do Brna k doktorům, natož naklusat do práce. Tělo si prostě vybírá dovolenou a hlavu to moc baví! :-)

Byl by někdo od té dobroty a prozradil mi totožnost těchto kreténů, kteří mi ustavičně znepříjemňují život?! Hrdličku, vlaštovku a kosa jsem ještě nevyfotila, ale ty poznám. Tohle nemám tušení. Ale ten větší strakatý by měl být "isis isis tadyje tadyje"... To žluté vypadá jak sýkorka – ale že by sýkorka takhle žvanila a obtěžovala lidi?! :-O

... na obrazovce počítače v posledních dnech :-)

... a další várka foteček našeho přerostlého puberťáka, který každodenně zkouší, co vydržíme...!

… a čas tak nějak pozvolna a příjemně plyne… Bude to opravdu hrůza, až mě zase uschopní! Vůbec si po těch proválených dnech na balkóně, opalování a pohodičky nedovedu představit, jak sedím v ledové tmavé kobce… Dneska jsem si taky uvědomila hodnotu přátelství.

... a neváhá je použít! ;-)

Aneb další série foteček na přání, škoda jen, že jsem musela zadělat maminčiny ksichty... :-)

... Dneska je to možná taky dost i "z hlavy"...

Připouštím, že když napíšu „smutný den“, může to u mě může znamenat cokoliv od skutečnosti, že venku nesvítí slunko, nebo že jsem nemohla snídat to, co jsem chtěla, případně nepotkala na ICQ muže svých snů… Až po nejzávažnější lidské tragédie, které mi zkřížily životní cestu. Dneska tedy spíš to poslední. (A Drahý se konečně taky uráčil!)

Holčička je pěkná potvora! Pořád se na mě dívá zvrchu z balkónu a já se za ní nemůžu nijak dostat! Nepomáhá, když štěkám, když se na ni směju a cením zuby, když se šplhám na spodní balkón nebo hledám cestu přes sklep :-( A ona mě ještě u toho snažení fotí a mají ze mě srandu! Však já si počkám, až z toho nebe něco spadne... Třeba jako párečky v sobotu ráno k snídani!!! ;-)

Jo, a taky jsem se rozhodl nechat se zachytit v póze surikaty. Toho si važte, protože jindy lítám tam a zpátky, skáču nahoru dolů a vy se můžete jít s vašimi foťáky leda vycpat, haf haha!

Tak jsem se konečně dočkala! Neděle, druhý balkónový mejdan, tentokrát čistě holčičí. Počasí bylo od rána parádní, ale jako na potvoru se zrovna před příjezdem holek musely začít stahovat mračna. Než k tomu došlo, ještě uplynula spooousta času!