Úroda z Květinčiny zahrádky

Prostě strašné!!!

To radši 30 kilo sádla...

Celkem náročný výčet, co? Je to zvláštní…

... tohle se bude líbit mojí sestře ;-) Že? ;-)

Když se řekne "Studio6", dokážete si pod tím aspoň přibližně něco představit, ne?

Blbka dostala odkaz na televizní výstup bývalé, taktéž slepičí, kolegyně.

"Studio6? To vůbec neznám..."

Já – poněkud ironicky: "Protože nevstáváš v 6..."

Ona – poněkud naivně: "Ale oni to vysílali až v 7.50!"

Já: "Jenže od šesti! Je to na jedničce." (Potají smích :-D)

Ona: "Já se dívám na No-vu!"

:-D :-D :-D

Děcka, já si to nevymýšlím... To je na tom to nejhorší!!!

Ale nutno konstatovat, že dneska zvládla vytisknout oboustranně papíry, aniž by se mě debilně posté ptala, jak je tam má dát ;-)

http://www.super.cz/1443-exkluzivne-princezna-ze-mlejna-si-zahrala-v-klipu-s-kontroverznim-hejtmanem-rathem-mafianovu-milenku.html

Vypadá to na další velmi nabité následující měsíce! Ještě neuplynul ani celý leden a já mám pocit, jako by Vánoce byly před rokem… A nějaké volno?! Pche… Už teď se na mě akce hrnou jak lavina a já BLBEC si jich ještě přidávám. Ale takové výzvy nelze odmítat. Obzvlášť když na to člověk čeká několik let… ;-) Jen by to třeba mohlo časem začít i vynášet, nezlobila bych se! :-D

... já jsem to nemohla nevyfotit...! :-)

(To oni sami poodkládali... ;-) )

A takovou jsem měla ráno dobrou náladu! Sice bezdůvodnou… a brzo mi ji narušil jeden ze spolucestujících v autě svou poznámkou (možná ani nebyla tak blbě míněná, jak si ji moje uši přebraly). Ale ještě jsem se optimisticky snažila bojovat statusem na ICQ, pozorujíc otevřeným oknem modrou oblohu, sluníčko a naprosto bezsněžné jaro. (Nechápu, co zbytek republiky má furt za problémy; Slavičíňákům nicméně závidím stavění sněhových bunkrů…!)

... z takového jednoletého štěniska vysportovaného by bylo mňam! O víkendu měl namále, hajzl! Ty poslední fotky jsou z poslední procházky. Jestli ještě někdy někam půjdeme si rozmyslím. Ještě mě to nepřešlo! Možná koncem měsíce, k narozeninám, dostane procházku...

Musím se pochlubit kvetoucím ibiškem! Teda myslím si, že je to ibišek...

Žije se mnou už asi tři roky a nikdy nic – a to býval i více olistěný než teď... :-o Nevím, čím jsem si ten květ zaloužila, když se se mnou má ta kytka hůř než Ráďa v kriminále... :-D Možná tím, že jsem ji před měsícem shodila na zem a vysypala z květináče... A nebo tím, jak ji zalévám jen "na požádání", tj. až jí upadne nějaký zežloutlý list...

Babička se musí fakt přesýpat v urně, jestli mě její duša odněkud pozoruje :-D

Málokdy čtu sportovní zprávy, ale od té doby, co jim začali novináři z Novinek dávat atraktivní titulky, občas mě to zláká ;-) Třeba o víkendu, když Berdych odmítl podat ruku soupeři. Nebyla jsem u toho, ale přijde mi to jako dětinské jednání, i kdyby to do něj soupeř našil nesportovně desetkrát. Myslela jsem si, že podáním ruky ve sportu jde o něco jiného... A mimo jiné by aspoň ukázal, že on se umí chovat. Jeho boj.

Dneska tohle... :-D A když si člověk uvědomí, jaký máme v našem maloměstě vztah k fotbalistům my všichni, kteří jsme NEfotbalisti a musíme se s nimi každoročně rvát o každou kačku městských dotací... ;-)

http://fotbal.sport.cz/clanek/196780-fotbalovych-andelu-na-horach-ubyva-cesi-chteji-byt-jako-messi.html

A ještě statusky...

Makuš ve třech měsících pase koníky! :-*

Posbírané statusy... :-)

Jednoho večera jsem měla divnou náladu. Bylo mi smutno a osaměle, samozřejmě v tom měl prsty On (a Ona). Nic se mi nechtělo… A na QIPu se namanula Verunka. Sice je bratru o tři roky mladší, takže vlastně jako ségra, ale pamatuje si spoustu věcí z dětství stejně. Takže pokud máte dost času a je vám mezi 25-30 lety, pojďte si s námi užít nostalgický večírek, který vám zvedne náladu tak jako nám dvěma… Nezadaným pubertálním skorotřicítkám!!! :-D :-D :-D A začalo to úplně nevinným rozhovorem… ;-D

Tak panička má neplánovaně volný víkend, jehož část rozhodne obětovat i "vycházkám do přírody ve dvou", myslí na svého přes týden nevybouřeného hafánka, ač jinak na této aktivitě příliš neujíždí a radši by ležela s knížkou... A ten pes si to zase posere! Teda spíš pochčije!

Ráno jsme předvedli bezva představení u babky. Rodinné návštěvě jsem se nevyhnula, ač jsem se všemožně snažila spát do půl deváté, i když Čert štěkal jak poblblý a naši už měli být dávno pryč... Před půl devátou dolezla nahoru mamina, že po včerejším mejdanu (ano, zuřila jsem na ně, protože mě vzbudili z klimbu a pak jsem musela spát se špuntama; fakt jak puberťáci!) ještě nadýchala 0.3 promile. Směla jsem řídit Káju a nesměla jsem žrát chlebíčky, alespoň podle taty. Ale babička říkala: "Jez, jez, jez..." Skončilo to tím, že se tata zvedl, tác chlebíčků mi sebral ze stolu a já v panice, že mi vezme i ten nakousnutý, narvala jsem si plnou hubu... ;-D

Doma dala máti prádlo do pračky... A za deset minut začala lítat a hledat mobil. My s taťkou jsme jen koukali a čekali, co z toho vyleze. Mimochodem zjištění dnešního dne – všechny ženské jsou stejné a komandují chlapy, co mají kdy dělat a nedělat (babka na dědu), ale chlapi si taky můžou podat ruce s tím jejich všechno vím nejlíp: "Já jsem ti to říkal, že máš prohledávat kapsy!" (Jako by mamina prala poprvé ;-) )

Mobil našla na chodbě. Jééé, nudááá. Ne že bych jí to přála, ale byla jsem zvědavá na ten tanec kolem zapnuté pračky ;-) Tata ji už v tu chvíli prozváněl. Taky byl zklamaný: "Já jsem ti chtěl volat do pračky..." :-(

Mamka to zabila: "A myslíš, že by tam zvonil?!"

:-D :-D :-D

Ona asi ještě nikdy telefon neutopila... Ve víně, v záchodě... ;-D  

Řeč je samozřejmě o „telepatii“. S některými funguje občas, s některými spíše náhodou a s jinými zase naprosto běžně a skoro pořád, že m.M.? ;-) Minulý týden jsem to už nevydržela, když jsme si třetí den po sobě psali o něčem na ICQ a ten druhý to pokaždé okomentoval „Já taky!“, a poslala ho do prdele. Samozřejmě, že on za to „může“ stejně jako já a pravděpodobně s tím nic neuděláme… I kdybychom si psali jednou za týden – mnohaprocentně se trefíme do stejného okamžiku :-D

Pšššt, tohle je tragický okamžik, vyžadující pietu! Právě mi umírá pětka vpravo nahoře… Naštěstí tak činí s co největší ohleduplností k mému ostatnímu životu mimo prostor úst :-) Zatím! Matka si neodpustila, aby mi neposlala SMS: „Priprav se, bude to skubat, pichat, tlacit, bolet, rezat, prasky nebudou zabirat a po dvou hodinách budes mlatit hlavou o zed!“ To jsou vyhlídky…!